Zatímco croma byla pojata také zásluhou výklopné zádi karosérie spíše prakticky, thema více jako luxusní zboží. Ještě exkluzívnější bylo kombi SW. Svědčí o tom třeba nabídka motorů, v níž například nikdy nebyl atmosférický osmiventilový zážehový dvoulitr, ale jen jeho přeplňovaná varianta nebo komfortnější interiér, když velká část vozů měla kožené potahy sedaček, dřevěné dekory palubní desky a automatické topení či klimatizaci.

V roce 1987 byla představena varianta SW, která je jedním z neobjemnějších kombi, jež se dají na trhu sehnat. O rok později se pak model dočkal modernizace, v jejímž rámci byly výrazně zjemněny původní, hodně hranaté vnější tvary, ještě více vylepšena výbava, upraveno odpružení a objevily se také nové pohonné jednotky. Jmenovitě šestnáctiventilový dvoulitr o výkonu 102 kW, jímž se jako první atmosférický motor dostal i pod kapotu modelu SW, jeho přeplňovaná varianta (od 130 kW), a hlavně přepracovaný vznětový motor 2,5 TD s výkonem 116 k a mohutným točivým momentem 250 N.m při 2400 otáčkách. V roce 1992 byla provedena poslední modernizace themy, jež přinesla další zjemnění vnějších tvarů (oblé mlhové světlomety a dolní část nárazníku), zvýšení výkonu zážehových motorů a zlepšení jejich pružnosti díky proměnné délce sacího potrubí (2,0i 16V/111 kW a 2,0i 16V turbo/152 kW), nový vidlicový šestiválec 3,0i V6 (129 kW) z produkce sesterské Alfy Romeo nahradil zastaralou původní jednotku a lepší bezpečnostní výbavu – airbag řidiče a bezpečnostní výztuhy dveří se dostaly na seznam volitelné výbavy. Turbodieselový motor prošel úpravami, jež výrazně snížily jeho hlučnost a vibrace. V roce 1994 pak byla thema nahrazena novým modelem Kappa.

Komfortem a rozměry se thema vyrovnala německým etalonům vyšší třídy stejně jako bohatou základní výbavou, na druhou stranu ji někdy zklamávala technika. Dvoulitrové zážehové motory mají poddimenzovaný klikový mechanismus, takže se často tak říkajíc vylágrují. Většinou spotřebovávají hodně oleje, protože mívají opotřebená vodítka ventilů. Složitý podvozek themy nejenže nevyniká přesným vedením stopy ve vysokých rychlostech, ale navíc všechna jeho pružná pouzdra (silentbloky), zejména na zadním podélném rameni a zadním uložení předního ramene, mají velmi krátkou životnost (okolo 40 tisíc km), stejně jako samotné tlumiče. Karosérii napadá koroze a mechanismus řazení vykazuje vůle, což nezřídka odnáší samotná převodovka. Spoje plastů v interiéru se věkem uvolňují a při jízdě vržou, k čemuž přispívá i nevalná torzní tuhost karosérie.

Turbodiesel 2,5 litru od roku 1988 naopak zmíněnou konkurenci předčí. Pochází od firmy Iveco a je dimenzován tak, aby vydržel i náročný provoz v lehkých nákladních vozech. Půl miliónu kilometrů pro něj není problém a stále předvádí skvělý zátah odspodu, pro nějž ho vyhledávají ti, kteří s vozem například tahají těžké přívěsy. Stejně jako u jiných výkonných předkomůrkových dieselů i u něj může v extrémním případě prasknout hlava válců, takže doporučujeme nechat jej po rychlejší jízdě vždy pár minut chladit ve volnoběžných otáčkách.

HODNOCENÍ

SPOLEHLIVOST                             2

TECHNICKÁ ÚROVEŇ                 4

CENY OJETIN                                 4

PROVOZNÍ NÁKLADY                2

SERVIS                                             2

CHARAKTERISTIKA MODELU

PARAMETRY

Karosérie: čtyřdveřový sedan, pětidveřové kombi. Motory: zážehové řadové čtyřválce 2,0i 8V (86 kW), 2,0i 16V (102 a 111 kW),  2,0i Turbo 8V (119, 122 kW), 2,0i Turbo 16V (130, 145 a 152 kW), zážehové vidlicové šestiválce 2,8i V6 (110 kW), 3,0i (129 kW), zážehové vidlicové osmiválce z Ferrari v modelu Thema 8.32 (3,0i 32V/155 kW) či vznětové řadové čtyřválce 2,4 TD (73 kW) a 2,5 TD (87 kW). Pohon: přední kola Rozměry: 4605x1750x1435 (sdn), 4605x1755x1440 (kombi) mm. Rozvor: 2660 mm. Zavazadlový prostor: 440 (sdn), 550 (kombi) litrů. Palivová nádrž: 65 litrů. Oficiální prodej v ČR: ano.

HISTORIE

1984: Představení modelu.

1987: Představena varianta kombi (SW).

1988: První modernizace modelu. Nové motory – šestnáctiventilové, zážehové a 2,5litrový turbodiesel.

1992: Druhá modernizace. Zvýšený výkon zážehových motorů, tišší diesel. Bohatší výbava, nové bezpečnostní prvky.

1994: Ukončení produkce, nástupce Kappa.

ČASTÉ ZÁVADY

opotřebené silentbloky zavěšení kol - předčasně opotřebené tlumiče - opotřebený mechanismus řazení - koroze karosérie - pazvuky v interiéru - předčasně opotřebené, „vylágrované“ zážehové motory 2,0 litru - vysoká spotřeba oleje zážehových motorů – spadlý řemen pohonu vyvažovacího hřídele s následkem poškození motoru

DOPORUČENO

2,5 Turbodiesel (87 kW)

Přeplňovaný vznětový řadový čtyřválec, osmiventilový rozvod OHC, nepřímé vstřikování paliva do předkomůrky. Důvod: Masívní turbodiesel od firmy Iveco je velice pružný a skutečně výkonný. Dodnes s ním thema dokáže „letět“ po dálnici dvousetkilometrovou rychlostí, ale také tahat těžký přívěs. A o to většinou především jde.

NEBRAT!

2,0i 8V (86 kW)

Atmosférický zážehový řadový čtyřválec, osmiventilový rozvod DOHC, elektronické vícebodové vstřikování paliva. Důvod: I přes relativně nízko udávaný výkon by vzhledem ke hmotnosti vozu  nebyl motor špatný. Je totiž příkladně pružný. Problémem je rychlé opotřebení hlavních ložisek klikového hřídele, kdy nejpozději do 200 tisíc najetých km se tak říkajíc vylágruje. Verze s turbem vydrží překvapivě více, protože mají jinou konstrukci spodních částí ojnic.