4.1 Jaké jsou benzínové motory?

Zážehové motory: pětiválec

2,5 20V (154 kW) ... řadový přeplňovaný s rozvodem DOHC

Zážehové motory: šestiválec

3,2 24V (175 kW) ... řadový s rozvodem DOHC

2,9 24V (200 kW) ... řadový přeplňovaný dvojicí turbodmychadel (verze T6)

Zážehové motory: osmiválec

4,4 32V (232 kW) ... vidlicový s rozvodem DOHC

 

Volvo je tradičním výrobcem přeplňovaných zážehových motorů, což dokazuje i tento model. I nejslabší pětiválec o objemu 2,5 litru se díky výfukovému turbodmychadlu dopracoval na zcela dostatečných 154 kW. Dodnes trochu unikátně působí větší motor, označený T6, který z objemu 2,9 litru díky dvojici turbodmychadel vyvíjí opravdu mamutí sílu – celých 200 kW. Ten byl kompletně převzat z první generace velkého sedanu S80 a stejně jako v něm, i zde byl uložen napříč. To by asi nebylo nic divného, kdyby nešlo o řadový šestiválec. To, jak jej konstruktéři dokázali doslova nacpat mezi podběhy, je něco nevídaného. Vše má ale i svá negativa, a tak třeba výměna rozvodového řemenu nebude nijak levná. Podle výrobce však při tomto úkonu není demontáž agregátu z vozu nutná. Volvo vždy kladlo důraz na bezpečnost, což dokazuje i vzpomínaná výkonná verze (T6). Kdo si myslí, že s ní bude koketovat na dálnici s rychlostí daleko přesahující 200 km/h, bude nejspíš nemile překvapen, když mu omezovač vystaví stop už při 210. Je to asi správně, neboť zastavit takovou masu z extrémních rychlostí není snadné ani pro výkonný brzdový systém. Z hlediska spolehlivosti jsou oba zážehové motory přímo vzorné. Pozor si tak dejte spíše na samočinnou převodovku Geartronic. Jestliže škube, může to značit opotřebené lamely, což se však u XC 90 objevovalo spíše výjimečně.

Od roku 2004 může XC 90 pohánět také zcela nový celohliníkový vidlicový osmiválec, který se pod kapotou götteborgské značky objevil vůbec poprvé. Na jeho vývoji spolupracovalo Volvo s japonskou Yamahou, která již pomohla při tvorbě zážehových motorů třeba značce Ford. Díky tomu tak motor dostal namísto rozvodového řemenu odolný jednořadý řetěz. Zajímavostí tohoto osmiválce jsou extrémně nízké emise. Motor proto plní velmi přísnou severoamerickou normu ULEV II. Však má také celkem čtyři katalyzátory, z nichž dva jsou klasické pod podlahou vozu a dva menší, posunuté co nejblíže k motoru, z důvodu jejich co nejrychlejšího ohřevu. Snižovat emise pomáhá také zvýšený studený volnoběh na 1250 otáček za minutu v kombinaci se spalováním chudé směsi. Jak sací, tak výfukové ventily mají plynule proměnné časování natáčením vačkových hřídelů.

 

NEDOPORUČUJEME:

4,4 V8 32V (232 kW) ... zážehový vidlicový osmiválec s vícebodovým vstřikováním paliva a rozvodem DOHC. 

Důvod: Po stránce konstrukce je to vynikající motor, který netrpí žádnými výraznými nedostatky, vyjma spotřeby drahého benzínu. Ta však může být pro koupi této motorizace pádným argumentem. Také v této variantě je maximální rychlost omezena na (rozumných) 210 km/h.